smart

Smart city Hodonín to je především efektivita a optimalizace využití energií, dopravní infrastruktury či zlepšení
funkce městské správy např. prostřednictvím veřejné online dostupnosti informací a dat s cílem umožnit občanům přehled o hospodaření a službách nabízených veřejnosti. Pro názornost uvedeme několik konkrétních případů:

1/Sledování a optimalizace dopravy – indikace cesty, která se vede mimo zácpu
2/Inteligentní cestování v MHD – inteligentní jízdné, informace o změnách v dopravě a mimořádných spojích
3/Chytré parkování pomocí mobilní aplikace, která ukáže cestu na nejbližší volné místo
4/Ovládání pouličního osvětlení – rozsvícení lamp při identifikaci pohybu či nastavení intenzity podle počasívyužití sloupů k : wifi, senzory i pro parkoviště a podob.
5/Správa odpadu – automatické lisování, indikace zaplnění a optimalizace svozu
6/Využití mobilní aplikace pro lepší orientaci občanů na úřadech, navigaci turistů městem či hlášení závad


Starosta chytrého města by měl přijít ze soukromého sektoru Chytrá města volají po spolupráci soukromého a veřejného sektoru, komunit i dobrovolníků Otevřená data jsou důležitá pro vznik ekosystému na podporu inovací Odborníci varují před izolovanými řešeními i zbrklým nákupem

1) Zjistěte, co vaše město skutečně potřebuje


2) Najděte chytrého starostu


3) Představte vizi, která bude každému blízká


4) Postupujte chytře a opatrně


5) Sdílejte data a podporujte inovace

6) Navrhujte řešení zdola nahoru


7) Získejte si politiky


8) Sdílejte svou zkušenost


Smart Cities – Chytrá města budoucnosti
Slovní spojení Smart City, v českém překladu chytré město, se posledních několik let skloňuje ve všech možných směrech a patrně každý z nás se s ním již v nějakém významu setkal. Jelikož se však jedná o velmi mladý obor, neexistuje doposud žádná jeho přesná a ustálená definice. Souhrnně můžeme říct, že primárním cílem Smart City je nalézt jakýsi koncept, který bude schopný městům zajistit trvale udržitelný model rozvoje, vysokou kvalitu života, bezpečnost obyvatel a maximální efektivitu využití energie. To vše pomocí využití těch nejmodernějších technologií.

 


Než se však pustíme do více technické diskuse o chytrých městech, uvedeme si na začátek samotnou motivaci pro jejich vznik. Města hrají velkou roli v sociálních a ekonomických aspektech našeho života a mají obrovský dopad na životní prostředí. Za posledních 35 let došlo na celém světě k nárůstu populace přibližně o 60 %, což odpovídá navýšení počtu obyvatel o více než 2,8 miliardy. Další výzkumy ukazují, že tento trend bude i nadále pokračovat. S tímto tvrzením jde ruku v ruce i fakt, že čím dál více lidí se stěhuje do městských aglomerací, především kvůli větší nabídce pracovních příležitostí. Pro zajímavost, v České republice je míra urbanizace přibližně 75 %, tudíž pouze čtvrtina obyvatel žije mimo město. Především tyto dva důležité faktory jsou odpovědí na otázku, proč se v poslední době tak velké množství vědeckých institucí na celém světě orientuje právě na výzkum v oblasti Smart City. Na druhou stranu musíme uvést, že další obrovskou motivací především pro komerční sféru je bezesporu vytvoření nového průmyslového odvětví, které povede k dosažení nemalých finančních zisků. Dle dosavadních analýz a předpovědí bude v této oblasti do roku 2020 zapojeno přibližně 600 měst po celém světě a náklady spojené s vybudováním chytrých měst se budou pohybovat okolo 400 miliard amerických dolarů.

Jak již bylo naznačeno v úvodu, pojem Smart City se zabývá především efektivitou a optimalizací využití energií, dopravní infrastruktury či zlepšení funkce městské správy např. prostřednictvím veřejné online dostupnosti informací a dat s cílem umožnit občanům přehled o hospodaření a službách nabízených veřejnosti. Pro názornost uvedeme několik konkrétních případů, ke kterým mohou být systémy chytrých měst využívány:


Sledování a optimalizace dopravy – indikace cesty, která se vede mimo zácpu
Inteligentní cestování v MHD – inteligentní jízdné, informace o změnách v dopravě a mimořádných spojích
Chytré parkování pomocí mobilní aplikace, která ukáže cestu na nejbližší volné místo
Spravování pouličního osvětlení – rozsvícení lamp při identifikaci pohybu či nastavení intenzity podle počasí
Správa odpadu – automatické lisování, indikace zaplnění a optimalizace svozu
Využití mobilní aplikace pro lepší orientaci občanů na úřadech, navigaci turistů městem či hlášení závad
Je důležité zdůraznit, že Smart City není čistě technický obor. Zahrnuje propojení velkého množství různých profesí, a i když jsou nejmodernější technologie jeho nedílnou součástí, vystupují zde pouze jako jeden z nástrojů, který má obyvatelům města zajistit kvalitní život a zefektivnit využívání energií a služeb. To, že má město inteligentní a energeticky efektivní pouliční osvětlení, ještě neznamená, že je zároveň Smart. Základním technickým prvkem chytrých měst jsou koncová zařízení, ve většině případů senzory nebo též čidla či snímače. Senzory jsou ve své podstatě velmi jednoduchá zařízení, která umí měřit určitou fyzikální nebo technickou veličinu. Ty se dále spojují do senzorových sítí, které dokážou vygenerovat velké množství informací o nejrůznějších změnách v prostředí. Důležitou funkcí v rámci chytrého města je sdílení nasbíraných informací mezi různými systémy. Pokud chceme vylepšit vzájemnou spolupráci jednotlivých komponent, potřebujeme sdílet informace s uživateli a poskytovat data mezi jednotlivými systémy, ideálně v reálném čase. To, co poté dělá celý koncept Smart City opravdu chytrým, je analýza obrovského množství dat (tzv. Big Data) a následné provedení definovaných akcí. Vzájemné propojení produktů, služeb a osob do jednoho celku prostřednictvím takzvaného Internetu věcí (Internet of Things – IoT) umožnily především následující faktory:

Díky novým technologiím umíme čidla a další zařízení levně připojit k internetu
Ceny čidel a potřebného hardwaru jsou mnohem dostupnější
Velká část populace používá chytré telefony, které se do řešení dají vhodně zapojit
Internet je nyní dosažitelný i v dříve hůře dostupných oblastech
AECTento velmi rychlý a téměř neřízený rozvoj a technologická komplexnost integrace stávajících infrastruktur s poměrně mladými internetovými technologiemi, jako jsou například cloudové služby, chytré telefony a mobilní aplikace, nositelná elektronika (wearables), bezdrátové technologie (Wi-Fi, RFID, NFC) či nová fyzická rozhraní, otevírají dveře potenciálním kybernetickým hrozbám.

Nové technologie jsou kvůli nutnosti jednoduchého použití a rychlého uvedení na trh často vytvářeny bez ohledu na bezpečnost a jsou doslova zamořeny bezpečnostními zranitelnostmi. Častým nedostatkem je nedostatečná ochrana bezdrátové komunikace. Ta je dostupná komukoliv v blízkém dosahu a je náchylná na odposlech. V kombinaci s použitím vlastních protokolů, které jsou často nešifrované nebo obsahují chybně implementovanou kryptografii, může docházet k modifikaci probíhajícího provozu a tím pádem i k nebezpečí kritického zásahu do celého systému. Další komplikací je aktualizace systémů a nasazení bezpečnostních záplat. Výrobci zařízení reagují na nalezené nedostatky velmi pomalu, a aktualizace jsou tak vydávány s velkým zpožděním. U některých výrobců méně známých značek se záplaty dokonce ani nedočkáte. A co dělat v případě, když aktualizace není k dispozici? Jedinou bezpečnou možností je danou službu dočasně vypnout, což může mít vážný dopad na fungování celého systému. Navíc je nutné mít na paměti, že celý systém chytrého města je značně komplikovaný a vzájemně provázaný. Je v něm použito velké množství různorodých senzorů a zařízení, které představují širokou škálu možných vektorů útoku. Další typickou chybou je například nedostatečná kontrola fyzického zabezpečení koncových prvků. Útočník s přímým přístupem k zařízení může poměrně snadno podvrhnout měřené hodnoty či prvky úplně odstavit. Chyby se však mohou vyskytovat ve všech částech informačního systému, nejen v koncových zařízeních. Častým cílem jsou nezabezpečené webové a mobilní aplikace, které jsou používány ke správě systémů či komunikaci s občany. Nesmíme také zapomenout na zastaralé infrastrukturní prvky, na jejichž výměnu nebývá v rozpočtu myšleno.

V případě Smart City, jejichž podstatou jsou složité vazby a závislosti nejrůznějších systémů, je nezbytný proaktivní přístup a nastavení spolupráce a předávání informací v celoměstském, ne-li celostátním měřítku. O tuto především procesní bezpečnost by se měl starat lokální CERT (Cyber Emergency Response Team), který však kvůli finančním důvodům většinou neexistuje. Tým by se měl zabývat problematikou koordinace bezpečnostních incidentů a sdílení informací. Měl by zároveň zajišťovat záložní služby či postupy v případě mimořádných událostí, definovat formální komunikační kanály, omezit přístup k veřejně dostupným údajům a monitorovat pohyb a přístup ke zpracovávaným informacím. Jeho existence by měla být zajištěna už při výběru jednotlivých komponent systému, kde by od výrobce před zakoupením měla být vyžádána a důkladně analyzována veškerá bezpečnostní dokumentace. Žádný systém či zařízení by nemělo být nasazeno bez provedení bezpečnostních testů. Splnění požadavků jednoduchého seznamu obsahujícího základní kontroly šifrování, autentizace, autorizace a softwarových aktualizací dokáže výrazně zvýšit úroveň bezpečnosti celého systému. V rámci SLA by měla být s dodavatelem pevně stanovena doba na vydání kritických záplat a zajištěna dostupnost 24/7 v případě vzniku bezpečnostních incidentů. Bezpečnostní politika by měla zahrnovat i pravidelné provádění penetračních testů všech sítí a zařízení po určité době či po jakémkoliv větším zásahu do systému. Vývoj v této oblasti je velmi rychlý, proto by měly být pravidelně aktualizovány modely hrozeb a možné scénáře, jak na ně reagovat.

Přestože nástup chytrých měst bude především tématem blízké budoucnosti, zavádění inteligentních systémů můžeme pozorovat již v současné době. Velké evropské metropole jako Amsterdam, Barcelona či Stockholm mají již dnes implementovány systémy pro chytré parkování, kontrolu intenzity veřejného osvětlení, optimalizaci dopravy či zavlažování parků. V České republice je průkopníkem v této oblasti město Písek a postupně se připojují i ostatní města, jako například Pardubice, Brno a některé části Prahy. Díky rychlému rozvoji v této oblasti je pouze otázkou času, kdy se kybernetické útoky na městskou infrastrukturu a služby stanou reálnou hrozbou. Chytrá města se velmi snadno mohou stát hloupými, či dokonce životu nebezpečnými, pokud zpracovávaná data a související infrastruktura nebude dostatečně zabezpečena.

 

Chceme chytré město Smart city Hodonín

Další a neméně důležitou součástí chytrého města je efektivní a ekonomické nakládání s odpady cestou elektronického řešení pro podporu třídění, ekologii a optimalizaci nákladů. Zkušenosti z Prahy, Kolína a i z Brna ukazují že se touto cestou zoptimalizuje sběrná síť, že místa sběru budou včas svezena a lépe uklizena, že město i svozové firmy budou mít aktuální informace, kde se v aktuálním čase hromadí odpad a je potřebný odvoz.
Jak to dělají města kde již probíhá pilotní projekt:
Hladinu odpadů v kontejnerech průběžně snímají ultrazvukové senzory. Údaje se odesílají datovou sítí do portálu Odpady.
Kontejnery jsou opatřeny samolepkami s QR kódem a NFC čipem. Zjištěné údaje se zadávají do mobilní aplikace a následně jsou odesílány do portálu Odpady.
O úroveň výše jsou kompresní sběrné koše poháněné solárním zdrojem.


Odpad se uvnitř koše slisuje a v momentě, kdy jsou koše plné, a samy zavolají svozovou firmu, aby je vyprázdnila. Vyhodnocení testovacího období ukázalo, že tento typ košů dokáže ušetřit značné finanční prostředky. Praha je proto chce rozšířit do dalších lokalit.
Jen pro zopakování. Smart city to jsou především sensory kvaltitní městská WIFI a zejména chuť zastupitelů prosadit Smart City Hodonín do praxe a nadcházející volby mohou rozhodnou i o této problematice

Foto: Dollar Photo Club
Foto: Dollar Photo Club

Chytré osvětlení jako klíčová technologie pro Smart City

 

Vědci z VŠB-TUO pracují na nové technologii, díky které bude možné řídit venkovní i vnitřní osvětlení na dálku.
Jedná se o další projekt spadající do konceptu Smart technologií a využijí jej především provozovatelé veřejného osvětlení, tedy města a obce.

Nově vznikající technologii BroadbandLIGHT, tedy širokopásmové dálkové řízení svítidel, přibližuje garant skupiny výzkumného týmu, profesor Karel Sokanský z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO: „Přínos vidím v tuto chvíli ve využití sítě veřejného osvětlení, která je v majetcích měst a obcí, k aplikaci dalších technologií jako jsou vysokorychlostní přenosy dat (např. free Wi-Fi pro obyvatele), kamerové systémy, dynamické řízení dopravy, on-line snímání potřebných informací v rámci jednotlivých městských částí atd., což výrazným způsobem zvýší možnosti sítě veřejného osvětlení jako veřejné služby“.

Technologie BroadbandLIGHT znamená komplexní řešení požadavků na sofistikované centralizované řízení. Díky zajištění datové konektivity v prostoru je možné začlenit osvětlení do konceptu Smart technologií, což tradiční úzkopásmové řízení neumožňuje.

Pro novou technologii širokopásmového dálkového řízení světel navíc není nutné budování nové infrastruktury. Srdcem celé technologie je inteligentní driver, který je technologicky neutrální. Tento driver dokáže komunikovat nejen prostřednictvím mobilní datové sítě, ale i prostřednictvím přenosu dat po silovém vodiči a samozřejmě i po optickém vlákně.

Přidanou hodnotou dálkového centralizovaného řízení je možnost napojit např. kamerové systémy, díky čemuž dojde k součinnosti více technologií a tedy k úspoře energie. Navíc je možné každé svítidlo doplnit o kameru na bázi IP pro sledování pohybu v obraze a dynamické řízení provozu na pozemních komunikacích prostřednictvím intervalů na semaforech.

Na výzkumu této technologie se podílí celkem 5 kateder Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO včetně několika desítek významných průmyslových partnerů nejen z Moravskoslezského kraje. V prvním pololetí roku 2017 navíc dojde k budování světově unikátního testovacího polygonu veřejného osvětlení s prvky Smart na půdorysu parkoviště nové budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky, kde bude možné spatřit nasazení technologie BroadbandLIGHT na vlastní oči.

Mezi klíčové zákazníky mohou patřit provozovatelé veřejného osvětlení, města a obce. Díky zvyšující se poptávce po tomto řešení mohou být příjmy z projektu v řádech desítek milionů korun za 10 let.

Tisková zpráva VŠB-TU Ostrava

Autonomní chytré osvětlení

Pouliční osvětlení patří mezi páteřní systémy městských systémů již od nepaměti. V současné situaci dochází ovšem k poměrně rozsáhlému problému. Ve většině českých a moravských měst stávající lampy městského osvětlení dosluhují. Zde se přímo nabízí nahradit zastaralé lampy novými, tedy chytrými lampami. Ty například vyrábí česká firma Baghirra. Její lampy EL 15 dokáží snížit energetickou náročnost na osvětlení až o 80 %. Energie pro noční provoz je získávána z fotovoltaických panelů, které během dne dobíjejí akumulátory. Ty jsou umístěné ve sloupu lampy. Po západu slunce řídicí jednotka rozsvítí LED lampu, která svítí až do ranního rozbřesku. Všechny lampy mohou tvořit vzájemně propojenou síť s daty o aktuální spotřebě a vytíženosti každé jednotlivé lampy. Lampy navíc vyzařují bílé světlo, ve kterém jsou chodci, v porovnání se světlem stávajících lamp, snáze viditelní pro řidiče.  Lampy navíc mohou fungovat jako vysílače Wi-fi signálu a mohou i plnit funkci nabíjecích stanic elektromobilů.

led

 

Jak začít s chytrým městem?

Co udělat, když vedete město nebo obec a přemýšlíte, jak „své“ sídlo posunout v duchu moderní doby dál? Kde začít? Jak postupovat? Kde vzít peníze?

Když chcete začít měnit své město tak, aby bylo chytré, hodí se návod. Poradí kudy jít, aby cesta byla co nejkratší a schůdná. Dobrá zpráva: takový návod je k dispozici. Jmenuje se Metodika konceptu inteligentních měst.

Návod vydalo v roce 2015 Ministerstvo pro místní rozvoj a je určen zejména těm, kteří se podílejí na vedení měst. MMR, tedy organizace, která zavádění konceptu chytrých měst v ČR zastřešuje, pořádá i další aktivity, například semináře zaměřené na toto téma. Skvělé je, že materiály ze všech seminářů jsou k dispozici on-line. V roce 2016 byla také spuštěna soutěž Chytrá města pro budoucnost, která oceňuje projekty v sídlech různé velikosti, stejně jako významné odborníky z oboru. V jejích výsledcích můžete najít spoustu inspirace. Kromě toho na webových stránkách ministerstva najdete zhruba čtvrtletně zveřejňovaný tabulkový přehled o tom, kde a jak lze čerpat dotace na projekty související s chytrými městy.

Metodika, která má smysl

Vraťme se ale k metodice zmíněné v úvodu. Úvodní vymezení pojmu “Smart city” zhruba odpovídá definici, kterou jsme poskytli v první části seriálu – tedy plánované a systematické využití dat a informačních technologií, které chce zlepšit život ve městě a posílit místní komunitu.

Osou metodiky je „rámec pro zavedení konceptu chytrých měst“. Jde o řadu na sebe navazujících kroků, které by měly být při vymýšlení a realizaci chytrých řešení dodrženy. Je to až banálně jednoduché: na začátku stojí město, které má plán a nějaký cíl. Definice cíle a plánování probíhá ve spolupráci s místní komunitou. Spoluprací s partnery a dodavateli technologií vytváří nutný technologický rámec, důraz se klade na propojení datových zdrojů a práci s otevřenými daty. Konkrétně je navržený koncept demonstrován na oblasti dopravy a energetiky.

Kde s chytrým městem začít…

Důraz se klade také na otevřené datové formáty a sdílení dat, včetně velmi rozumných doporučení, jak postupovat (str. 32 a dále). „Cílem publikování dat není samotné publikování, ale jejich další využití,” apelují autoři. Otevírejte data tak, aby šla strojově číst, v popsaném formátu, s univerzálními identifikátory. Při poskytování otevřených dat se vyplatí úvaha, jak budou data používána. Lze očekávat, že ke strojově čitelným datům budou chtít uživatelé přistupovat a že dojde k zatížení zdroje dat. Zajímavou cestu jak data otevřít, ukazuje v Česku například Plzeň; naopak smutným příkladem dat, která jsou zdánlivě otevřená, ale kvůli technologické realizaci skoro nepoužitelná, je ARES (Administrativní registr ekonomických subjektů) spravovaný ministerstvem financí. Registr je sice veřejně dostupný prostřednictvím API, ale je velmi silně omezen počet přístupů a při chybných dotazech dochází rychle k blokování tazatele. Podrobněji se tématu věnuje Michal Bláha a jeho Hlídač státu.

Když mluvíme o otevírání dat, musíme zmínit také server Otevřená data, spravovaný Ministerstvem vnitra. Server poskytuje oporu státní správě a samosprávě při otevírání datových zdrojů – nalezneme tu návrhy postupů i datových schémat ve formátu JSON a XML.

… jak měřit a kde na něj vzít peníze?

Až se budete jako občan domáhat na svém městském úřadě nějakých dat, už není možné, aby vám úředník řekl: „Nevíme jak“. Pokud s vámi bude chtít diskutovat, jak otevřená jsou otevřená data, zalistujte v metodice na stranu 69. Najdete na ní pečlivě vyjmenováno, jak s pomocí měřitelných kritérií hodnotit stav poskytovaných dat. Přečíst si můžete shrnutí, jaké formáty lze pro otevření dat použít a jak moc jsou vhodné. Pokud se na věci budeme dívat z pohledu zástupce veřejné správy, je tohle přesně ta část metodiky, kde najdete dobrý návod pro sebe i pro vašeho případného dodavatele.

Podobně užitečná je i část nazvaná „Doporučení pro tvorbu SC konceptu” (strana 36 a dále). Každý zastupitel, který alespoň mírně tuší, co představuje výraz smart city, by si neměl nechat ujít část “Doporučení pro politiky (vedení municipalit)”. Ta totiž obsahuje jasný seznam zhruba dvaceti na sebe navazujících bodů. Takže už žádné “nevíme jak”. Užitečný je i ministerstvem publikovaný seznam dotačních titulů, což mírní zcela zásadní a základní starost „kde vezmu peníze?”

Metodika také obsahuje sérii příkladů, které ukazují, jak může zmíněných 16 komponent vypadat v praxi v oblasti dopravy, parkování, energetiky nebo veřejného osvětlení. To jsou typické oblasti, v nichž má smysl zavádět chytrá řešení i pro menší města.

Někdy je lepší opisovat

Tím se obloukem dostáváme k další otázce: Kterých měst či sídel v Česku se chytré koncepty týkají? V první řadě jsou města s více než 150 tisíci obyvateli – Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Následují ostatní krajská města a hned za nimi sídla s rozvinutějším systémem MHD, která poskytují širší spektrum služeb okolnímu regionu a která mají více než 40 tisíc obyvatel. Sídla této velikosti totiž řeší rozsáhlejší agendy a také disponují dostatečným rozpočtem, nutným pro zřízení pracovních skupin či jmenování odpovědných pracovníků. Neznamená to samozřejmě, že menší městečka či vesnice nemohou být chytré. Mají ale omezené finanční i lidské zdroje a musí to do svých plánů zapracovat. Spíše se jim vyplatí pozorovat větší sousedy a chytře přebírat fungující koncepty.

Kde ani metodika nepomůže

Ani sebelepší metodika ale nemusí vést k výsledku, když se zavádění konceptu vymkne kontrole. Kde se objeví finanční zdroje, tam se mohou slétat supi, Česko samozřejmě nevyjímaje, jak naznačují například zjištění serveru Neovlivni.cz zde a zde.

Zde by metodika mohla posloužit k posouzení, nakolik je přístup odpovědných úředníků v Praze vhodný. Metodika ale také může posloužit tam, kde se o nějakém chytrém řešení již přemýšlí nebo možná přemýšlet začne.

Chytré a úsporné veřejné osvětlení ČS

Energie

LED svítidla propojená do sítě rozptýlené po celém městě, který mohou být řízena samostatně pomocí softwaru. Kde, kdy a v jaké intenzitě se mají zapínat a vypínat světla, určují chytré technologie a software, buď podle specifických světelných bodů, nebo plošně.

Chytré a úsporné veřejné osvětlení
Sloupy veřejného osvětlení mohou sloužit i jako datové stanice se senzory monitorujícími parkovací místa a pohyb chodců.

Toto smart řešení umožňuje osvětlovat různé městské oblasti přesně podle aktuálních potřeb a koordinovaně – městská centra, hlavní ulice, jednotlivé čtvrti, tunely, parky atd. Sloupy veřejného osvětlení se mohou stát multifunkčními stanicemi, které mohou sloužit i jako datové stanice se senzory monitorujícími parkovací místa a pohyb chodců nebo dobíjet baterie elektromobilů. Intenzitu pouličního osvětlení v obytných zónách lze automaticky regulovat například podle hustoty nebo rychlosti vozidel.

Výhody řešení

  • úspora energie pro nadzemní svítidla
  • multifunkční řešení – monitoring, parkování atd.
  • snižování světelného smogu
  • snadnější rozšiřování sítě osvětlení
  • snadnější ovládání systémů osvětlení

Příklady realizace

Měchenice, Lipnice nad Sázavou, Rabí, Přimda, Budapešť, Amsterdam

Hodonín Smart City bude??

 

V předchozích článcích jsem se věnoval bodu 5 z těchto oblastí 
1/Sledování a optimalizace dopravy – indikace cesty, která se vede mimo zácpu 
2/Inteligentní cestování v MHD – inteligentní jízdné, informace o změnách v dopravě a mimořádných spojích 
3/Chytré parkování pomocí mobilní aplikace, která ukáže cestu na nejbližší volné místo 
4/Ovládání pouličního osvětlení – rozsvícení lamp při identifikaci pohybu či nastavení intenzity podle počasívyužití sloupů k : wifi, senzory i pro  parkoviště a podob. 
5/Správa odpadu – automatické lisování, indikace zaplnění a optimalizace svozu 
6/Využití mobilní aplikace pro lepší orientaci občanů na úřadech, navigaci turistů městem či hlášení závad 
ale dnes se ještě vrátím k páteři celého systému tj. k WIFI a jeho IoT(internet věcí) 
Když procházíte Hodonínem na razíte na mnoha místech na WI-FI  FREE  nebo na WI-FI různých firem dominantní Hodonínské společnosti. Jenže město a posléze i Vy potřebujete kvalitní a rychlou síť Wi-Fi Certified WPA3 

Wi-Fi Certified WPA3 a je to po zhruba 14 letech další generace standardu, který je součástí bezdrátové sítě IEEE 802.11, známé pod zkratkou wi-fi. Nová wi-fi 802.11ax slibuje 40% nárůst rychlosti. WPA3 zvýší bezpečnost .  Novinka přináší silnější šifrování, které využívá 192bitový šifrovací klíč. WPA3 také omezuje počet pokusů, pokud se někdo snaží překonat zabezpečení pomocí hesla tím, že zkouší tzv. slovníkový útok. 
Síť která je schopna obsloužit kvalitně osobně Vás ale i Internet věcí IoT a to je i základ Všeho od „chytrý zásuvek“konvice, TV... ,chytrého domu až po chytré město. K  ŠÍŘENÍ wi-fi MOHOU SLOUŽIT  např. Stojany chytrých světel  podél komunikací.. 

sítě 5G!!!!

Díky lepšímu výkonu sítě padne hlavní překážka k posunu k „hmatovému webu“ – tedy k vizi internetu, v němž by počítač běžící v cloudu dokázal pocítit a interpretovat každý náš dotyk.

Nad tím, co vše může rychlejší a dostupnější internet brzy změnit v životě člověka se zamýšlejí odborníci společnosti Canon v rámci svého vizionářského projektu Crystal Ball.

Další generace datové sítě má technické předpoklady k tomu ovlivnit fungování celé společnosti – od způsobu, jakým každý den komunikujeme mezi sebou a se stroji, až po nové chytré aplikace firem schopné nabídnout nové možnosti organického růstu.

Zapomeňte na procesor řídící každé zařízení, díky 5G budou moci vzniknout samostatné ekosystémy složené z inteligentních zařízení a sensorů sdruženě řízené vzdáleně z cloudu.

Představte si tiskárny, televize, mrazáky nebo kávovary integrované do globální sítě, která bude schopna okamžitě plnit zákaznická přání a v reálném čase také spotřebu hned vyúčtuje.

5G sítě budou pro firmy bodem zlomu v každém smyslu tohoto slova – a produktoví designeři přímo překypují očekáváním, kdy tato nová éra komunikace naplno odstartuje. 

 

Každodenní soužití s technikou po nástupu 5G

Vyšší rychlost, rychlejší odezva a větší kapacita cloudu by mohly umožnit mobilní přenos videí s ultra vysokým rozlišením, virtuální realitu a další pokročilé aplikace. Dokonce i jednoduché aplikace ve firemním prostředí, jako konferenční hovory, se tak mohou změnit k nepoznání.

Může se očekávat masové přijetí technologií využívajících virtuální realitu, ať už v zasedačkách, nebo mimo ně. Ty umožní uživatelům, aby se vzájemně viděli a komunikovali, jako kdyby byli ve stejné místnosti.

Mimo kancelář najde 5G využití třeba v rámci dalšího rozmachu chytrých měst, ale sehraje také klíčovou roli při rozšiřování automaticky řízených automobilů nebo při využívání hejn automaticky pilotovaných dronů například při stavbě a dalších výškových pracích bez nutnosti lešení.

Rychlejší konektivita umožní kontinuální připojení, které přinese nové možnosti automobilům či robotům, jak zpětně komunikovat s ulicemi a ovlivnit tak například intenzitu pouličního osvětlení.

Také ve zdravotnictví přinese 5G množství inovací. Očekávat lze například robotickou chirurgii, ale také přesnější a osobnější přístup lékařské péče, který bude založen na datech průběžně získávaných z nositelných zařízení schopných kontinuálně monitorovat zdravotní stav.

Dostupnost této formy sledování zdraví lidí může také zásadně proměnit pojišťovnictví, kde bude možné cenu pojistného stanovovat individuálně podle životního stylu klienta.

 

 

Přenos takto citlivých dat v průmyslovém měřítku bude v následujících letech znamenat nutnost velkých investic do zabezpečení všech zařízení internetu věcí (IoT), jež budou součástí tohoto technologického ekosystému.

 

Nový 5G cloud a všudypřítomná SIM

S tím, jak budou 5G sítě nabývat na významu díky rostoucí poptávce po konektivitě různých zařízení, bude sílit tlak na zvyšování výkonu a spolehlivosti sítě až na úroveň potřebnou k dalšímu zlepšení podnikových cloudových služeb.

Je pravděpodobné, že v budoucnosti budou cloudy technologicky dostatečně stabilní na to, aby úplně nahradily tradiční datová centra. Možnost spolehnout se zcela na cloud bude také znamenat, že výrobci již nebudou muset používat drahé procesory a paměti. To umožní další posun ke kompaktnosti zařízení.

Efektivita z hlediska nákladů by pro firmy mohla být obrovská – zejména proto, že by zařízení už nemusela procházet neustálou modernizací, aby držela krok s měnícími se požadavky doby.

Mnoho firem se připojuje k internetu prostřednictvím Wi-Fi, což s sebou nese své problémy. Technologie příští generace bude brzy podporovat 5G SIM karty, díky nimž se budou přístroje IoT – od bezpečnostních systémů pro domácnosti až po chytré matrace – moci autonomně připojit, aniž by se musely spoléhat na Wi-Fi. Vznikne tak nový standard konektivity zařízení.

Výrobci budou nově moci použít SIM také u zařízení, v nichž zatím širší uplatnění nenašly – například u fotoaparátů, laptopů a tiskáren – a bude je tak možné ovládat napřímo.

Počáteční stádium vývoje této technologie je k vidění už nyní, kdy Asus letos uvedla na trh svůj první eSIM tablet. S tím, jak se bude zavádění této technologie šířit, se opět bude měnit i funkce hardwaru a poskytne technologickým společnostem další důvody pro minimalistický přístup k velikosti zařízení.

 

5G jako bráno do nové reality

Očekávané spuštění sítí páté generace s sebou nese příslib zvýšení efektivity a uvolnění plného potenciálu automatizace. Umožní nám také prozkoumat možnosti rozvíjejících se technologií, k nimž patří například virtuální nebo rozšířená realita.

Celkově tedy 5G může spustit lavinu změn korporátního i osobního života v nebývalém rozsahu. Síť má díky svým technickým parametrům všechny předpoklady pro to stát se katalyzátorem rychlého přechodu do „hyperpropojeného“ a „hypermobilního“ světa, a bude zodpovědná za novou vlnu inovací.

Přístup k nové vysokorychlostní síti s rychlou odezvou přinese příležitost najít potenciál ke zlepšení ve všech oblastech – od firemní komunikace, přes spojení firem se zákazníky, až po správu každodenního života ve městech i ve veřejném sektoru.

Phoca Gallery Image Module

běháme

Dubné
View Stáhnout obrázek
Go to top